Úsměv

Usmála se na cizího ubožáka a on byl pro ten úsměv veselý.

Vzpomněl si na laskavost dávnou a napsal: díky, díky, příteli!

Přítel z té radosti byl štědrý k servírce, co mu kávu nosila,

a tu to zase tolik potěšilo, že na koně to všehno vsadila.

Nazítří vyzvedla si výhru a žebrákovi před domem z ní pár drobných oddělila.

Byl vděčný, nejedl už druhý den.

Jen co muž utišil svůj hlad, vracel se mezi čtyři bídné stěny.

Netušil, že potkává svůj osud, když pejska uviděl, byl zkřehlý, opuštěný.

Vzal štěně domů, že je zahřeje, pejsek se radoval, dojemný, nadšený,

do tlapek nestudil ho sníh, v noci však z pod střechy vyšlehly plameny...

Štěňátko štěkalo na celé kolo, vyvádělo a vylo na celý dům,

a tak se všichni lidé zachránili, i jeden kluk, snad právě sousedův.

A z něj se později stal prezident.

To vše jen díky úsměvu, co vážně nikoho nestál ani cent.

(Barbara H., USA, 16 let)

Kdy naposledy se na vás na ulici usmál úplně cizí člověk? Kdy naposledy jste se usmáli na někoho v autobuse, troleji či tramvaji? Kdo naposled vám ten úsměv oplatil? Vybavíte si tu tvář nebo aspoň okamžik? Znáte nějaký jednodušší a rychlejší způsob jak darovat část sebe sama? Jak rozzářit den?

Úsměv, to je životní postoj, filozofie, říkejte tomu jak chcete... I když vám není do smíchu, není tak těžké zvednout koutky vzhůru... Alespoň jeden dobrý skutek denně... Úsměv je dobrý skutek :)